1.10.2021        


      6. října 1987

  Můj první gól (Robert Reichel)

V létě 1987 bylo jasné, že Litvínov čeká přestavba. V právě skončené sezóně se tak tak zachránil a trenér Hlinka musel rok a půl po skončení kariéry opět obléknout výstroj, aby rozklížené mužstvo usměrňoval přímo z ledu. Průměrný věk týmu přitom nebyl nikterak vysoký, hlavním hvězdám nebylo ani 30 let. Přesto začínalo být jasné, že hráči jako Kokrment, Kadlec nebo Weissmann už mají to nejlepší za sebou a čím dál hůř hledají motivaci k dalším ligovým bitvám. Před sezónou navíc narukoval do Trenčína hlavní sniper Růžička, kterého už klub nedokázal nadále vydávat za studenta ani kardiaka a ochránit ho tak před chapadly jedné z Dukel. Zbývající útočné trumfy Rosol a Jeřábek se navíc jako na potvoru potýkaly se zraněními. Bylo třeba tým oživit. Ale kde brát, když přestupy musely nejprve schválit všelijaké komise a předsednictva a hráčské výměny byly tehdy výjimečným výstřelkem? Takže mládež…
     Litvínovská líheň už měla slušné renomé, ale teprve v posledních letech se začal naplno zúročovat rozjíždějící se systém sportovních tříd v rámci sportovního střediska mládeže. Mladší dorostenci s přehledem drancovali severozápad republiky a třetí rok po sobě zvítězili i v celostátním finále. Největším talentům ale bylo sotva 16 let. Trenér A týmu Ivan Hlinka tuhle partu dobře znal, měl tam svého syna, nesáhl však ani po něm, ani po syncích dalších místních legend, Beránkovi či Machuldovi, ale dal šanci tomu nejlepšímu, Robertu Reichelovi. Trochu zakřiknutý klučina sice vypadal, že neumí do pěti počítat, na ledě ovšem vynikal rychlostí, účinnou a nečitelnou střelou i smyslem pro kombinaci. Nějakou dobu už hrával se staršími v dorostu i reprezentaci, ale teď se měl nevysoký teenager postavit nejlepším chlapům v republice.
     Na křídla dostal zkušeného Zdeňka Zímu ml. a dalšího nováčka Kyselu. Zezadu tento útok povětšinou jistili mazáci Kadlec a Prachař. V úvodních třech duelech sezóny si Reichel připsal jednu asistenci a herně nezklamal. Šestého října 1987 pak přijela do Litvínova Sparta. Tradičně vyšperkované derby skončilo divokou přestřelkou. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou a v 52. minutě strhl obránce Kadlec vedení opět na stranu chemiků. 7:6. Za tohoto stavu byl vyloučen Karagavrilidis, hostující trenér Wohl odvolal brankáře Tótha a Sparta zkusila power play. Za takového vývoje jsou 16letí nováčci obvykle zahnáni na bidlo, Ivan Hlinka se však, v duchu svého známého motta, neposral a poklepal na rameno zelenáči s košíkem.


     Sparťané do hry poslali to nejlepší, co měli k dispozici. Jelínka, Doležala, Volka, které si v útočné třetině srovnal slavný Jiří Hrdina a sklonil se naproti Robertovi na buly. Kdepak by ligového bažanta napadlo, že se za pár let setkají v dresu calgarských Plamenů. Teď se soustředil hlavně na to, aby něco nezkazil. Buly vyhrál, vyměnil si puk s Rosolem, prosmýkl se kolem sparťanských rabijáků Tatka s Reindlem, ze středního pásma zamířil na prázdnou klec…A první zářez budoucího excelentního snipera byl na světě.

Témata: Litvínovská nej, Klubové legendy

 
 
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat