Můj první gól (František Lukeš)

Na podzim 2006 se Litvínov nacházel ve fázi konsolidace. Po boku veteránů Reichela, Šlégra a Bendy se začínaly zastřelovat mladé pušky Jánský a Černý, Daniel Branda s Vojtěchem Kubinčákem dosáhli 20 gólové hranice, očekávanou brankářskou dvojici Altrichter, Fiala překvapivě předskočil Jaroslav Hübl ml. a povedl se i příchod Martina Jenáčka ze skomírajícího Vsetína.
     V centru čtvrtého útoku se po boku dlouhánů Skleničky a Jánského začal pozvolna prosazovat i František Lukeš. Někdejší velký talent se v posledních sezónách zahrabal v nižších zámořských soutěžích a v Litvínově na něj už trochu pozapomněli. Odchovanců draftovaných NHL měla tehdy Cheza na rozdávání a Lukeš si musel svoje místo vybojovat. „Trošku nad plán je Lukeš, jehož jsme nějakou dobu testovali, protože byl šest let v zámoří," pravil před sezónou trenér Václav Sýkora.
     Snadněji se hráč etabluje v úspěšném týmu a úvod sezóny se Litvínovu opravdu vyvedl. Zejména doma se týmu dařilo a navrátilec Jiří Šlégr pořádal divoké pozápasové děkovačky. Po 17. kole byli litvínovští na čtvrtém místě se ztrátou pouhých tří bodů na čelo tabulky, Lukeš nasbíral pět asistencí, ale na první gól stále čekal. Následovalo krušnohorské derby s Karlovarskou Energií.
     Byl to vyrovnaný boj, Litvínov třikrát vedl, Vary dokázaly třikrát dorovnat. Až gól Milana Kopeckého v oslabení je definitivně zlomil. Pro náš příběh je ale důležitější 24. minuta, kdy si František Lukeš převzal puk od Radima Skuhrovce, "mazácky se protáhl obranou" a střelou ze střední vzdálenosti překonal Lukáše Sáblíka. A na klubových stránkách se mohl radostně rozblikat klakson…

     Dosud vedoucí České Budějovice prohrály na Slavii, bez bodu zůstaly i Liberec a Pardubice a do čela ligové tabulky se nečekaně posunul Litvínov. Nevydržel tam dlouho, postupně se vyrovnanou tabulkou začal propadat dolů a novináři mohli zase jednou trousit tradiční klišé o plesové sezóně. Play-offová osmička se nenávratně vzdálila a trenéři Sýkora s Fialou se pakovali krátce po Novém roce.
     František Lukeš ale v týmu zůstal, sezónu zakončil s bilancí 6 gólů a 11 asistencí, v dalším ročníku se postupně posunul až na levé křídlo prvního útoku po bok Roberta Reichela a stal se jedním ze základních kamenů dalších, úspěšnějších sezón.

František Lukeš v sezóně 2006-07. A oslava průběžného prvního místa (Sklenička se skleničkou).

Statistiky zápasu zde.

Témata: Litvínovská nej, Klubové legendy