18.9.2020        


      25. prosince 1962

Sezóna 1962-63 začala velmi podivně. Na jaře Litvínov sestoupil a chystal se na boj o návrat do nejvyšší soutěže, když několik dní před zahájením první ligy přišla informace, že postupující Tatra Kolín nemá dost hráčů a na účast v soutěži rezignuje. Případ vzbudil slušné haló a o tom, jak to tenkrát vlastně bylo, se spekuluje minimálně v Kolíně a v některých obzvláště nepřejících chomutovských putykách dodnes. Ať tak či tak, účast v lize byla nabídnuta předposlednímu týmu z minulého ročníku, CHZ ČSSP Litvínov.
     Byla to i doba intenzivní družby socialistických sportovců. Z názvu klubu sice zmizel Stalin, ale objevilo se tam československo-sovětské přátelství a toho roku bylo v Litvínově opravdu řádně utuženo. Ještě v rámci druholigové přípravy se Litvínov utkal se sovětskými juniory, mazlivě přezdívanými "Medvíďata" a vyhrál 7:4 (góly: Štěrba 2, Walter 2, Kluc, Kýhos, Novák - Kaštanov 2, Drozdov, Rasko). O pár dní později zase odjel spojený litvínovsko-chomutovský tým do Karl-Marx-Stadtu, kde přispěl k oslavám 13. výročí vzniku NDR nepříliš galantním vítězstvím 8:1 nad místními juniory (góly: Kluc 3, Štrubl, Galina, Zíma, Kýhos, Štěrba - Portzig).
     26. prosince ale na litvínovský zimák dorazil nejlepší "amatérský" tým světa, samotná sovětská sborná. Ta před Vánoci absolvovala na své poměry nepříliš slavné dvojutkání s československou reprezentací v Praze (3:4, 3:3) a hodlala si spravit chuť dvojnásobnou demolicí východoněmeckého satelitu (10:0, 8:1). Mezitím se ovšem zastavila k přáteláku pod Krušnými horami. Její sestava se opravdu hemžila legendami jako Ragulin, Jakušev, Firsov nebo Jurzinov, na litvínovského diváka to ovšem velký dojem neudělalo, na čumendu jich přišly jen 4000. Což v sezóně, kdy domácí návštěva 10 000 platících nebyla nijak výjimečná, překvapilo. Snad byl na vině hodobóžový termín nebo velký mráz, který toho večera na doposud nezastřešeném zimáku údajně řádil.
     Slavný duel nakonec dopadl očekávanou šiškou, byť se litvínovští dlouho drželi a po dvou třetinách ještě bránili přijatelný výsledek 1:3. Jak si ale všiml nejen referent Rudého práva: "S přibývajícími minutami mužstvo SSSR zrychlovalo hru a zpřesňovalo své kombinační akce a získávalo stále větší převahu..." A nešťastný gólman Bruk musel během třetí periody vylovit z brány ještě šest kousků. Podle novinářů ze sovětského týmu vynikli nejvíce obránci Ragulin a Ivanov a útok Jakušev - Almětov - Firsov. Z domácí skvadry pak obránce Kýhos a útočníci Hudec a Hroch. Co si o tom celém frojndšaftu myslel trenér domácích Augustin Bubník, který ještě před deseti lety kutal na druhé straně Krušných hor pro soudruhy uran, Rudé právo nepsalo.

Zleva: Boris Majorov, Miroslav Beránek, brankář Josef Bruk a Zdeněk Zíma


Litvínov - SSSR 1:9 (1:1, 0:2, 0:6)
 
Novák - Firsov 2, Volkov 2, Pětuchov, Ivanov, Jurzinov, Kozin, Jakušev
Rozhodčí: Pokorný, Pochop. 4000 diváků
 
Litvínov
 
Bruk Josef
 
Novák František - Dům František
Kýhos Vladimír - Beránek Miroslav
 
Zíma Zdeněk - Kluc Miroslav - Hudec Jaromír
Čechura Vladimír - Štrubl Rostislav - Štěrba Ladislav
Kalina Ivan - Hroch Jan - Galina Vlastimil
 
Trenér: Bubník Augustin
 
SSSR
 
Zajcev Boris
 
Brežněv Vladimir - Kuzkin Viktor
Ragulin Alexandr - Ivanov Eduard
 
Kozin Valentin - Drozdov Anatolij - Majorov Boris
Jakušev Viktor - Almětov Alexandr - Firsov Anatolij
Pětuchov Stanislav - Jurzinov Vladimir - Volkov Leonid
 
Trenér: Černyšev Arkadij
 

Témata: Památné zápasy