4. prosince 1963
V Praze se černožlutým dlouhou dobu moc dobře nehrálo. Rozdíl mezi nezastřešeným litvínovským zimákem a novou Sportovní halou nemohl být větší, hlavní město skýtalo všelijaká lákadla, rozptylující partu bojovných vesničanů od maximálního soustředění na zápas a v neposlední řadě na tom Sparťané bývali lépe i co se týče postavení v tabulce. Není proto divu, že se Cheza často vracela na sever s pořádným rancem a první výhry na Spartě (tehdy hrající pod soudružským krycím jménem Spartak Praha Sokolovo) se dočkala až v páté prvoligové sezóně. Podle novinových referátů o žádný krásný mač nešlo, Litvínov prý "důsledně a tvrdě bránil už od červené čáry" a Sparta se přizpůsobila jeho "rušovému systému hry". Kromě brankáře Bruka nejvíce zaujal bouřlivák Jaroslav Walter, který vstřelil jeden z gólů a vyfasoval desítku za nesportovní chování. "Byl nesporně daleko nejlepším útočníkem na ledě, zůstává však otázka, má-li být v kádru reprezentantů hráč, který není schopen se na ledě kontrolovat. Čs. hokej nestojí a nepadá s hráči a la Walter a domníváme se, že by se za něj našla náhrada, u níž by se sportovní mistrovství snoubilo s morálními vlastnostmi, požadovanými od čs. reprezentanta," durdil se referent z Lidové demokracie. Jaroslav Walter na olympiádu v Innsbrucku v únoru 1964 nakonec odjel, ale šlo o jeho poslední reprezentační akci. Po sezóně opustil i Litvínov. Na další vítězství na ledě Sparty si Cheza počkala více než sedm let.
Spartak Praha Sokolovo - CHZ ČSSP Litvínov 2:4 (1:1, 1:3, 0:0)
Branky: Adamec, Bukač - Svojše, Walter, Štěrba, Novák.